अथ राजयोगाध्यायः॥ ३९॥
atha rājayogādhyāyaḥ || 39||
अथाऽतः सम्प्रवक्ष्यामि राययोगान् द्विजोत्तम।
येषां विज्ञानमात्रेण राजपूज्यो जनो भवेत्॥ १॥
athā’taḥ sampravakṣyāmi rāyayogān dvijottama |
yeṣāṁ vijñānamātreṇa rājapūjyo jano bhavet || 1||
ये योगाः शम्भुना प्रोक्ताः पुरा शैलसुताग्रतः।
तेषां सारमहं वक्ष्ये तवाग्रे द्विजनन्दन॥ २॥
ye yogāḥ śambhunā proktāḥ purā śailasutāgrataḥ |
teṣāṁ sāramahaṁ vakṣye tavāgre dvijanandana || 2||
चिन्तयेत् कारकांशे वा जनुर्लग्नेऽथ वा द्विज।
राजयोगकरौ द्वौ द्वौ स्फुटौ खेटौ प्रयत्नतः॥ ३॥
cintayet kārakāṁśe vā janurlagne’tha vā dvija |
rājayogakarau dvau dvau sphuṭau kheṭau prayatnataḥ || 3||
आत्मकारकपुत्राभ्यां योगमेकं प्रकल्पयेत्।
तनुपञ्चमनाथाभ्यां तथैव द्विजसत्तम॥ ४॥
ātmakārakaputrābhyāṁ yogamekaṁ prakalpayet |
tanupañcamanāthābhyāṁ tathaiva dvijasattama || 4||
लग्नपुत्रेशयोरात्मपुत्रकारकयोर्द्वयोः।
सम्बन्धात् पूर्णमर्धं वा पादं वीर्यानुसारतः॥ ५॥
lagnaputreśayorātmaputrakārakayordvayoḥ |
sambandhāt pūrṇamardhaṁ vā pādaṁ vīryānusārataḥ || 5||
लग्नेशे पञ्चमे भावे पञ्चमेशे च लग्ने।
पुत्रात्मकारकौ विप्र लग्ने च पञ्चमे स्थित॥ ६॥
lagneśe pañcame bhāve pañcameśe ca lagne |
putrātmakārakau vipra lagne ca pañcame sthita || 6||
स्वोच्चे स्वंशे स्वभे वाऽपि शुभग्रहनिरीक्षितो।
महाराजाख्ययोगोऽत्र जातः ख्यातः सुखान्वितः॥ ७॥
svocce svaṁśe svabhe vā’pi śubhagrahanirīkṣito |
mahārājākhyayogo’tra jātaḥ khyātaḥ sukhānvitaḥ || 7||
भाग्येशः कारको लग्ने पञ्चमे सप्तमेऽपि वा।
राजयोगप्रदातारौ शुभखेटयुतेक्षितौ॥ ८॥
bhāgyeśaḥ kārako lagne pañcame saptame’pi vā |
rājayogapradātārau śubhakheṭayutekṣitau || 8||
लग्नेशात् कारकाच्चापि धने तुर्ये च पञ्चमे।
शुभखेटयुते भावे जातो राजा भवेद् ध्रुवम्॥ ९॥
lagneśāt kārakāccāpi dhane turye ca pañcame |
śubhakheṭayute bhāve jāto rājā bhaved dhruvam || 9||
तृतीये षष्ठभे ताभ्यां पापग्रहयुतेक्षिते।
जातो राजा भवेदेवं मिश्रे मिश्रफलं वदेत्॥ १०॥
tṛtīye ṣaṣṭhabhe tābhyāṁ pāpagrahayutekṣite |
jāto rājā bhavedevaṁ miśre miśraphalaṁ vadet || 10||
स्वांशे वा पञ्चमे शुक्रे जीवेन्दुयुतवीक्षिते।
लग्ने लग्नपदे वाऽपि राजवर्गो भवेन्नरः॥ ११॥
svāṁśe vā pañcame śukre jīvenduyutavīkṣite |
lagne lagnapade vā’pi rājavargo bhavennaraḥ || 11||
जन्माङ्गे कालहोराङ्गे कालङ्गे येन केनचित्।
एकग्रहेण सन्दृष्टे त्रितये राजभाग् जनः॥ १२॥
janmāṅge kālahorāṅge kālaṅge yena kenacit |
ekagraheṇa sandṛṣṭe tritaye rājabhāg janaḥ || 12||
लग्नषड्वर्गके चैवमेकखेटयुतेक्षिते।
राजयोगो भवत्येव निर्विशंक द्विजोत्तम॥ १३॥
lagnaṣaḍvargake caivamekakheṭayutekṣite |
rājayogo bhavatyeva nirviśaṁka dvijottama || 13||
पूर्णदृष्टे पूर्नयोगमर्धदृष्टेऽर्धमेव च।
पाददृष्टे पादयोगमिति ज्ञेयं क्रमात् फलम्॥ १४॥
pūrṇadṛṣṭe pūrnayogamardhadṛṣṭe’rdhameva ca |
pādadṛṣṭe pādayogamiti jñeyaṁ kramāt phalam || 14||
लग्नत्रये स्वभोच्चस्थे खेटे राजा भवेद् ध्रुवम्।
यद्वा लग्ने दृकाणेंऽशे स्वोच्चखेटयुते द्विज॥ १५॥
lagnatraye svabhoccasthe kheṭe rājā bhaved dhruvam |
yadvā lagne dṛkāṇeṁ’śe svoccakheṭayute dvija || 15||
पदे शुभ सचंद्रे च धने देवगुरौ तथा।
स्वोच्चस्थखेटसन्दृष्टे राजयोगो न संशयः॥ १६॥
pade śubha sacaṁdre ca dhane devagurau tathā |
svoccasthakheṭasandṛṣṭe rājayogo na saṁśayaḥ || 16||
शुभे लग्ने शुभे त्वर्थे तृतीये पापखेचरे।
चतुर्थे च शुभे प्राप्ते राजा वा तत्समोऽपि वा॥ १७॥
śubhe lagne śubhe tvarthe tṛtīye pāpakhecare |
caturthe ca śubhe prāpte rājā vā tatsamo’pi vā || 17||
स्वोच्चस्थो हरिणांको वा जीवो वा शुक्र एव वा।
बुधो वा धनभावस्थः श्रियं दिशति देहिनः॥ १८॥
svoccastho hariṇāṁko vā jīvo vā śukra eva vā |
budho vā dhanabhāvasthaḥ śriyaṁ diśati dehinaḥ || 18||
षष्ठेऽष्टमे तृतीये वा स्वस्वनीचगता ग्रहाः।
लग्नं पश्येत् स्वभोच्चस्थो लग्नपो राज्ययोगदः॥ १९॥
ṣaṣṭhe’ṣṭame tṛtīye vā svasvanīcagatā grahāḥ |
lagnaṁ paśyet svabhoccastho lagnapo rājyayogadaḥ || 19||
षष्ठाऽष्टमव्ययाधीशा नीचस्था रिपुभेऽस्थगाः।
स्वोच्चस्वभगलग्नेशो लग्नं पश्यंश्च राज्यदः॥ २०॥
ṣaṣṭhā’ṣṭamavyayādhīśā nīcasthā ripubhe’sthagāḥ |
svoccasvabhagalagneśo lagnaṁ paśyaṁśca rājyadaḥ || 20||
स्वोच्चस्वभस्थराज्येशो लग्नं पश्यंश्च राज्यदः।
शुभाः केन्द्रस्थिता वाऽपि राज्यदः नाऽत्र संशयः॥ २१॥
svoccasvabhastharājyeśo lagnaṁ paśyaṁśca rājyadaḥ |
śubhāḥ kendrasthitā vā’pi rājyadaḥ nā’tra saṁśayaḥ || 21||
शुभराशौ शुभांशे च कारको धनवान् भवेत्।
तदंशकेन्द्रेषु शुभे नूनं राजा प्रजायते॥ २२॥
śubharāśau śubhāṁśe ca kārako dhanavān bhavet |
tadaṁśakendreṣu śubhe nūnaṁ rājā prajāyate || 22||
लग्नारूढं दारपदं मिथः केन्द्र स्थितं यदि।
त्रिलाभे वा त्रिकोणे वा तदा राजा न संशयः॥ २३॥
lagnārūḍhaṁ dārapadaṁ mithaḥ kendra sthitaṁ yadi |
trilābhe vā trikoṇe vā tadā rājā na saṁśayaḥ || 23||
भावहोराघटीसंज्ञलग्नानि च प्रपश्यति।
स्वोच्चग्र्हो राजयोगो लग्नद्वयमथापि वा॥ २४॥
bhāvahorāghaṭīsaṁjñalagnāni ca prapaśyati |
svoccagrho rājayogo lagnadvayamathāpi vā || 24||
राशेर्द्रेष्काणतोंऽशाच्च राशेरंशादथापि वा।
यद्वा राशिदृकाणाभ्यां लग्नद्रष्टा तु योगदः॥ २५॥
rāśerdreṣkāṇatoṁ’śācca rāśeraṁśādathāpi vā |
yadvā rāśidṛkāṇābhyāṁ lagnadraṣṭā tu yogadaḥ || 25||
पदे स्वोच्चखगाक्रान्ते चन्द्राक्रान्ते विशेषतः।
क्रान्ते च गुरुशुक्राभ्यां केनाप्युच्चग्रहेण वा॥ २६॥
pade svoccakhagākrānte candrākrānte viśeṣataḥ |
krānte ca guruśukrābhyāṁ kenāpyuccagraheṇa vā || 26||
दुष्टार्गलग्रहाभावे राजयोगो न संशयः।
शुभारूढे तत्र चन्द्रे धने देवगुरौ तथा॥ २७॥
duṣṭārgalagrahābhāve rājayogo na saṁśayaḥ |
śubhārūḍhe tatra candre dhane devagurau tathā || 27||
दुःस्थानेशोऽपि नीचस्थो यदि लग्नं प्रपश्यति।
तदाऽपि राजयोगः स्यादिति ज्ञेयं द्विजोत्तम॥ २८॥
duḥsthāneśo’pi nīcastho yadi lagnaṁ prapaśyati |
tadā’pi rājayogaḥ syāditi jñeyaṁ dvijottama || 28||
चतुर्थदशमार्थायपतिदृष्टे विलग्नभे।
पदाल्लाभे तु शुक्रेण दृष्टेऽप्यारूढभे शुभे॥ २९॥
caturthadaśamārthāyapatidṛṣṭe vilagnabhe |
padāllābhe tu śukreṇa dṛṣṭe’pyārūḍhabhe śubhe || 29||
राजा वा तत्समो वापि जातको जायते ध्रुवम्।
ष।ष्ठाष्टमगते नीचे लग्नं पश्यति वा तथा॥ ३०॥
rājā vā tatsamo vāpi jātako jāyate dhruvam |
ṣa|ṣṭhāṣṭamagate nīce lagnaṁ paśyati vā tathā || 30||
तृतीयलाभगे नीचे लग्नं पश्यति वा तथा।
लग्नांशकेन्द्रेषु शुभे निग्रहानुग्रहक्षमः॥ ३१॥
tṛtīyalābhage nīce lagnaṁ paśyati vā tathā |
lagnāṁśakendreṣu śubhe nigrahānugrahakṣamaḥ || 31||
अथाऽहं सम्प्रवक्ष्यामि राजयोगादिकं परम्।
ग्रहाणां स्थानभेदेन दृष्टियोगवशात् फलम्॥ ३२॥
athā’haṁ sampravakṣyāmi rājayogādikaṁ param |
grahāṇāṁ sthānabhedena dṛṣṭiyogavaśāt phalam || 32||
तपःस्थानाधिपो मन्त्री मन्त्राधीशो विशेषतः।
उभावन्योन्यसंदृष्टौ जातश्चेदिह राज्यभाक्॥ ३३॥
tapaḥsthānādhipo mantrī mantrādhīśo viśeṣataḥ |
ubhāvanyonyasaṁdṛṣṭau jātaścediha rājyabhāk || 33||
यत्र कुत्रापि संयुक्तौ तौ वापि समसप्तमौ।
राजवंशभवो बालो राजा भवति निश्चितम्॥ ३४॥
yatra kutrāpi saṁyuktau tau vāpi samasaptamau |
rājavaṁśabhavo bālo rājā bhavati niścitam || 34||
वाहनेशस्तथा माने मानेशो वाहने स्थितः।
बुद्धधर्माधिपाभ्यां तु दृष्टश्चेदिह राज्यभाक्॥ ३५॥
vāhaneśastathā māne māneśo vāhane sthitaḥ |
buddhadharmādhipābhyāṁ tu dṛṣṭaścediha rājyabhāk || 35||
सुतकर्मसुहृल्लग्ननाथा धर्मपसंयुताः।
यस्य जन्मनि भूपोऽसौ कीर्त्या ख्यातो दिगन्तरे॥ ३६॥
sutakarmasuhṛllagnanāthā dharmapasaṁyutāḥ |
yasya janmani bhūpo’sau kīrtyā khyāto digantare || 36||
सुखकर्मादिपौ वापि मन्त्रिनाथेन संयुतौ।
धर्मनाथेन वा युक्तौ जातश्चेदिह राज्यभाक्॥ ३७॥
sukhakarmādipau vāpi mantrināthena saṁyutau |
dharmanāthena vā yuktau jātaścediha rājyabhāk || 37||
सुतेशे धर्मनाथेन युते लग्नेश्वरेण वा।
लग्ने सुखेऽथवा माने स्थिते जातो नृपो भवेत्॥ ३८॥
suteśe dharmanāthena yute lagneśvareṇa vā |
lagne sukhe’thavā māne sthite jāto nṛpo bhavet || 38||
धर्मस्थाने स्थिते जीवे स्वगृहे भृगुसंयुते।
पंचमाधिपयुक्ते वा जातश्चेदिह राजभाक्॥ ३९॥
dharmasthāne sthite jīve svagṛhe bhṛgusaṁyute |
paṁcamādhipayukte vā jātaścediha rājabhāk || 39||
दिनार्धाच्च निशार्धाच्च परं सार्धद्विनाडिका।
शुभा वेला तदुत्पन्नो राजा स्यात्तत्समोऽपि वा॥ ४०॥
dinārdhācca niśārdhācca paraṁ sārdhadvināḍikā |
śubhā velā tadutpanno rājā syāttatsamo’pi vā || 40||
चन्द्रः कविं कविश्चन्द्रमन्योऽन्यं त्रिभवस्थितः।
मिथः पश्यति वा क्वापि राजयोग उदाहृतः॥ ४१॥
candraḥ kaviṁ kaviścandramanyo’nyaṁ tribhavasthitaḥ |
mithaḥ paśyati vā kvāpi rājayoga udāhṛtaḥ || 41||
चन्द्रे वर्गोत्तमांशस्थे सबले चतुरादिभिः।
ग्रहैर्दृष्टे च यो जातः स राजा भवति ध्रुवम्॥ ४२॥
candre vargottamāṁśasthe sabale caturādibhiḥ |
grahairdṛṣṭe ca yo jātaḥ sa rājā bhavati dhruvam || 42||
उत्तमांशगते लग्ने चन्द्रान्यैश्चतुरादिभिः।
ग्रहैर्दृष्टेऽपि यो जातः सोऽपि भूमिपतिर्भवेत्॥ ४३॥
uttamāṁśagate lagne candrānyaiścaturādibhiḥ |
grahairdṛṣṭe’pi yo jātaḥ so’pi bhūmipatirbhavet || 43||
त्र्यल्पैरुच्चस्थितैः खेटे राजा राजकुलोद्भवः।
अन्यवंशभवस्तत्र राजतुल्यो धनैर्युतः॥ ४४॥
tryalpairuccasthitaiḥ kheṭe rājā rājakulodbhavaḥ |
anyavaṁśabhavastatra rājatulyo dhanairyutaḥ || 44||
चतुर्भिः पञ्चभिर्वाऽपि खेटैः स्वोच्चत्रिकोणगैः।
हीनवंशभवश्चापि राजा भवति निश्चितः॥ ४५॥
caturbhiḥ pañcabhirvā’pi kheṭaiḥ svoccatrikoṇagaiḥ |
hīnavaṁśabhavaścāpi rājā bhavati niścitaḥ || 45||
षड्भिरुच्चगतैः खेटैश्चक्रवर्तित्वमाप्नुयात्।
एवं बहुविधा राजयोगा ज्ञेया द्विजोत्तम॥ ४६॥
ṣaḍbhiruccagataiḥ kheṭaiścakravartitvamāpnuyāt |
evaṁ bahuvidhā rājayogā jñeyā dvijottama || 46||
एको गुरुर्भृगुर्वापि बुधो वा स्वोच्चसंस्थितः।
शुभग्रहयुते केन्द्रे राजा वा तत्समो भवेत्॥ ४७॥
eko gururbhṛgurvāpi budho vā svoccasaṁsthitaḥ |
śubhagrahayute kendre rājā vā tatsamo bhavet || 47||
केन्द्रेस्थितैः शुभैः सर्वैः पापैश्च त्रिषडायगैः।
हीनवंशोऽपि यो जातः स राजा भवति ध्रुवम्॥ ४८॥
kendresthitaiḥ śubhaiḥ sarvaiḥ pāpaiśca triṣaḍāyagaiḥ |
hīnavaṁśo’pi yo jātaḥ sa rājā bhavati dhruvam || 48||











